Nepropojení"

Na této stránce jsou informace o rodech, které nejsou s našim rodem ze Šumvaldu propojeni, buď proto, že se to nepodařilo zatím prokázat, nebo to propojit nelze s ohledem na časovou hranici kolem roku 1600, kdy teprve matriky začaly vézt záznamy o narozených, svatbách úmrtích a podobně.
Mají s našim rodem Riedlů ze Šumvaldu jedno společné a to je naše jméno Riedl, respektive některou podobnou mutaci Riedel, Ridel, Ridl, Rydel, Rydl. Pokud něco víte o alších zatoulanýc osobách těchto jmen - dejte vědět. Nebo máte-li zájem aby byly data o Vaší rodině zveřejněna tak se s námi spojte.

Nepropojení, ale žili blízko sebe"

předci Ignace Riedla - Postendorf

Jedním z prvních Riedlů v Americe, s kterým jsem komunikoval byl Bert Riedl z Kansas. Zaslal mi spoustu informací o Johanu Riedlovi, který přicestoval z Šumvaldu do státu Kansas, města Olmitz. Částečně mi odkryl také potomstvo z tohoto rodu. Oplátkou jsem mu dohledal pár předků v otcově linii. Bertovi předci pocházeli z Postendorfu, dnes Bořitova poblíž Moravské Třebové.
Bořitov je od Šumvaldu necelých 50 km, ale ten Vranov je u Brna a to už je více než 100 km, možná pěšinama by to bylo méně, ale ...... Dál jsem po předcích nebádal.
Joseph Riedl se oženil s Johannou Brenner-ovou, jejich syn Mathaus Riedl (*12.9.1796 v Vranov, +12.2.1861 Postendorf) se oženil s Katharinou Marii Steiner-ovou (*1.3.1794 Postendorf, +12.8.1866 Postendorf). Měli spolu 5 dětí. Ignac Riedl (22.11.1834 Postendorf, +17.1.1896 Olmitz, Kanas) se oženil s Viktorii Frischer-ovou (10.1.1831 Postendorf, +23.9.1898 Olmitz, Kansas). Do Ameriky emigrovali i s dětmi, tak jako Johann Riedl (americká linie 1) a Johan Riedl (americká line 2) v roce 1877. Všichni dorazili do státu Kansas, městečka Olmitz. Byla to náhoda nebo se znali - to už se asi nedozvíme.
Po tom když jsem zaslal informace o předcích Bertova praděda, už se neozval.

Linie Riedela (Riedla) z Václavova - okres Bruntál

Bridgeville, PA. Tuto informaci zaslala paní Barbara Baker. Kontakt naleznete na jejich stránkách.Vzdálenost mezi Šumvaldem a Václavovem je dnes pouhých 29 km. To normální chodec ujde za jediný den. kdo ví možná se tyto rody znaly, možná to byli dokonce příbuzní. A zde je odkaz na rodokmen ve formě obrázku

Dendrolog Quido Riedel - Velká Šťáhle

Když jsem narazil na jméno Quido Riedel, který působil v Nových Dvorech u Opavy vzal jsem to pouze na vědomí. Mnohem později, když jsem bádal v historii našeho rodu jsem se zatoulal do Arboreta v Bílé Lhotě. Zde jsem se dozvěděl, že tentýž Quido, který založil botanickou zahradu v Nových Dvorech, zde v Bílé Lhotě vlastnil zámeček a věnoval se své dendrologické a botanické práci. V bílé Lhotě je rodinná hrobka Riedelů, do té jsem se ale bohužel nedostal. Od správce arboreta jsem získal několik informací o předcích Quida. Protože rodiště některých ředků Quida bylo ve Velké Šťáhli, která je od Šumvaldu vzdálena pouhých 26 km, zaznamenal jsem si tato data.
Riedel Kaspar, (*20.08..1779 Velká Šťáhle, +18.05.1855)
Riedel Johann, (*16.04.1822 Borotín, +10.04.1894)
otec Quida - Gustav Riedel, (15.08.1849 Velká Šťáhle, 3.01.1931)
Quido Riedel, (7.02.1878 Bílá Lhota, +17.04.1946). Quido se oženil s Annou Czech-ovou (*3.3.1886, +23.11.1980). V roce 1907 se jim narodila dcera Alžběta Riedel-ová, která se provdala za Valtra Schuberta. Valter zemřel v roce 1974 a ALžběta zemřela v roce 1992. Nějaký potomek žije na Brněnsku nebo Olomoucku.
O Gustavovi a jeho synech jsou informace na stránkách o Arboretu v Nových Dvorech v kapitole "Historie". O Arboretu v Bílé Lhotě jsou pak zde..

Dle dnešních znalostí jiné rody"

Vernon Rydel Kostohryz - Mexico
rod Riedlů od Hodslavic u Nového Jičína

Vernon R. Kostohryz po matce Riedel po otci Kostohryz, žije v Mexiku. Tak tento pán má zase v rodě Františka Palackého. Nahlédněte do jeho stránek, kde se dovíte o historii Riedlů počínaje Johanem Riedelem *1625 až po Adelle Rydel (1898-1993). Šťastnou náhodou jsem před léty narazil na jeho internetové stránky a kontaktoval jsem ho. Pan Vernon byl tak laskav a poskytlmi první adresy amerických Riedlů. A tak vlastně začalo mé hledání příbuzných, kteří emigrovali do Ameriky.
Ze šumvaldu do Hodslavic je nějakých 100 km - taky to není tak daleko a určitě se to dalo zvládnout pěšky nebo s povozem. Rodopisné stránky Vernona R. Kstohryze

Rydel (Ried) z Vysočan až k Zuzaně Baakman

Paní Zuzana Baakman žije v Nizozemsku, sama mne kontaktovala. Dohodli jsem se a z informací a fotografií, které mi posytla jsem uveřejnil to co věděla o předcích. O rodu Riedlů dle informací paní Zuzany.

Ti, kteří žili na zámku"

Jan Riedl z Přimu

Jan a Alžběta Riedlovi se přistěhovali do Čech z Pruzského Slezska a zakoupili svobodný dvůr Radikov. Jejich syn Jan Riedl nar. 1752 se stal majitelem zámku v Přimu.

Nedaleko Hradce Králové, v centru obce Dolní Přím, stojí barokní zámek vybudovaný v místě původní tvrze. V místech dnešního zámku nechal postavit tvrz v roce 1547 Jan starší Holec z Nemošic. V průběhu 16. a 17. století tvrz v Dolní Přími často měnila majitele, až ji roku 1677 rytíř Rudolf z Vinoře přenechal jezuitské koleji z Hradci Králové. Jezuité si zvolili zdejší tvrz za správní centrum svých statků. Objekt však nestačil svým účelům, proto ji nechali přestavět v barokní zámek.
Na stavbě se podílel význačný barokní stavitel Carlo Lurago. Hradecké jezuitské koleji náležel zámek až do zrušení jezuitského řádu v roce 1773, kdy sídlo převzal náboženský fond. Od něj v roce 1806 zámek koupili bratři Václav Klement a Václav Slivenecký, kteří jej ale již roku 1811 prodali Janu Riedlovi. Za jeho syna Františka v letech 1842 – 1843 proběhla přestavba zámku. Nad střední částí zámku bylo přistavěno druhé patro a byly upraveny také zámecké interiéry. V roce 1866 za prusko-rakouské války byl zde umístěn lazaret, čím byl objekt značně poškozen. V roce 1879 koupil zámek Jan Harrach, který ho nechal opravit a umístil v něm lesní úřad a byty pro úřednictvo. V roce 1885 bylo odbouráno druhé patro objektu a zámek dostal svou původní podobu. K posledním úpravám za Harrachů došlo ještě v roce 1936, kdy byly opraveny zámecké fasády. V roce 1945 byl zámek rodu zkonfiskován a připadl obci Dolní Přím, které náleží dodnes a nedávno prošel rekonstrukci. Dnes v zámku sídlí obecní úřad, knihovna a byty. Zámecká kaple slouží po rozsáhlé rekonstrukci k pořádání koncertů a dalších společenských akcí.
Celý rozrod Jana Riedla a jeho ženy Alžběty rozené Markové je zde.

Na fotografii je pani Terezie Riedlová - Tvrzská se synem Ladislavem ( pozdější primář v Hradci Králové ) Fotografie je asi z roku 1922. Je to jediná fotografie potomka rodu Riedlů.

Z rozrodu je zřejmé, že snad s vyjímkou Eduarda Riedla a jeho ženy Ludmily Veselé nezanechali předci žádné potomky po meči, pouze po přeslici. Potomci Jana Riedla žijí v rodinách Wanke, Vejda, Vavruška, Tvrzský, Pešek, Krysl, Kukla, Janouch, Cimr, Čech, Černoš, Slaboch, Daneš, Michal a Neuwirt.

Data k rodokmenu včetně komentáře zaslal pan Tvrzský Ladislav.