Až do 13.století sahalo osídlení severní Moravy na sever až po pohoří,které se táhlo podkovovitě od Olomouce přes Štenberk za Uničov a přes dnešní Úsov k řece Moravě. Vše ostatní bylo pokryto rozsáhlými pralesy, kde obyvatelstvo ještě trvale nežilo. K posunu hranic dochází ve 13 a 14. století, kdy český živel pronikal z rovin do podhůří. Na rychlejší využití neosídlených ploch a přírodního bohatství domácí počet obyvatelstva nestačil, navíc místní lidé neznali ještě tak dobře dobývání rud. Proto dochází koncem 13. začátkem 14. století k cizí kolonializaci - přicházejí němečtí osadníci.
V druhé
polovině 13. století začíná mezi Uničovem a pozdejším hradem Sovincem vystupovat
význačný šlechtický rod pánů ze Šumvaldu jako vlastník rozsáhlé vsi Šumvaldu a
brzy i jiných obcí, které vznikly z jejich kolonizační činnosti. První zprávy o
Šumvaldu a pánech z „Čistého Siemene“ (Šumvaldu) jsou v listinách z roku 1287. První
z pánů šumvaldských byl Oneš ze Šumvaldu jako význačný zemský a zeměpanský hodnostář
- komoří zemského soudu olomouckého. Vpravo je pečeť pana Oneše z Čistého Slémě z
konce 13. století.
Žádné z větví šumvaldských se nepodařilo získat velké jmění, a tak se později
vlastní páni ze Šumvaldu řadili jen k rodinám rytířským.
Rod pánů ze Šumvaldu, ale získal již v první polovině 14. století také nepříliš
vzdálený Žerotín a ten pak dal jejich větvi jméno trvalé. Tak vznikla slavná
rodina pánů ze Žerotína. V 15. století přechází panství šumvaldské a Zadní
Sokolom v majetek Zvolenský a potom na pány z Miličína.
Od roku 1535 se postupně prodával majetek Miličínských rodu z Boskovic a tak celý
původní majetek přešel k Úsovu.
Pán Oneš asi
dostal půdu na severu a založil na ní novou ves „Čisté slémě“ nebo tuto tuto
malou zeměpanskou ves dostal i s rozsáhlými pozemky na nichž založil ve velkém
rozsahu novou ves a dal jí po cizím vzoru, jak tehdy bylo zvykem v době posledních
Přemyslovců, německé jméno „Šumvald“.
Z jazykospytného hlediska je jméno Šumvald vlastně prostým překladem českého názvu
do němčiny. Slémě či Siemeno je vrchní krokev na střeše, respektive hřeben střechy
v přeneseném smyslu slova i hřeben horského hřbetu, horský hřbet, Čistý je krásný,
tedy Čisté Siemeno značí krásný horský hřbet nebo les, čili totéž, co nám praví
německý název Schoenvald.