František Riegl

o dědovi Miroslava Gajovského

Narodil se dne 1. června 1866 ve Vtelně Jizerním na Mladoboleslavsku v rodině nádeníka, a tak byl nucen již od sedmi let pomáhat na panském a ještě jako dítě vypomáhat otci při práci v kamenolomu. Jakmile dospěl, odešel do Litoměřic, kde se naučil německy, a pak pokračoval dále na hornický sever. V Košťanech zakotvil ve Waltrově mlýně a při rozvážení chleba se od horníků ledacos dozvěděl o sociálně demokratických ideálech. V devatenácti letech dostal práci v košťanské šamotové továrně, kde se dostal k „zapovězené literatuře“, kterou zde rozšiřovala teplická Čtenářská beseda. V jednadvaceti se stal havířem na dole Agnes nedaleko Dubí a stal se příslušníkem tajných „palcových“ organizací, které na severu Čech působily v době perzekuce dělnického hnutí.

Od počátku 90. let 19. století, kdy se tlak proti sociálním demokratům částečně uvolnil, zapojil se i František Riegl do budování organizace horníků. V roce 1891 se stal jedním z pětašedesáti zvolených důvěrníků na dolech severočeského revíru – osmapadesát z nichž postupně odpadlo, neboť nevydrželi soustředěný tlak zaměstnavatelů i úřadů. Riegl byl pravidelně propouštěn z práce za agitaci na Prvním máji, ať už to bylo na dole Agnes (1892), Karola (1893) nebo Václav (1894). Při neštěstí na dole Stefanie přišel pro změnu málem o život. Působil jako předseda hornicko-hutnického spolku v Cukmantlu a v květnu 1895 se stal místopředsedou Ústředního hornicko-hutnického svazu, v jehož rámci agitoval v celé oblasti od Ústí nad Labem až po Chomutov.

Příchod do Duchcova v  roce 1896 měl pro Františka Riegla mimořádný význam. Nastoupil tam na místo skladníka v odbočce teplické Dělnické potravní jednoty. Nejvýznamnější událostí toho roku byly volby do V. kurie, a tak se s mladšími dělníky pustil do předvolební agitace, jejímž výsledkem bylo zajištění poslaneckého mandátu pro soc. dem. kandidáta Eduarda Cellera. Téhož roku v Duchcově také založil Dělnický tělocvičný spolek a stal se jeho předsedou; byl významný tím, že podporoval sportovní vyžití dělníků obou národností.

Přibližně v téže době přišli do Teplic Němec Josef Seliger a Čech Jan Trejbal, jelikož nastal čas k ustavení řádných místních organizací sociální demokracie. V  Duchcově tehdy došlo po ostré polemice Františka Riegla s „všemocným“ klerikálním politikem monsignorem Gesmannem, jejichž střet tento úkol urychlil. Ještě téhož večera byla organizace za čerstva ustavena. František Riegl byl na vrcholu svých sil a k jeho dalším „husarským kouskům“ patřilo zmaření schůze německého ultranacionála poslance Wolfa, uspořádání velkého táboru lidu k rakousko-uherskému vyrovnání v  listopadu 1898, zorganizování protestního pochodu z Duchcova do Teplic apod. Svoji činnost zintenzivnil ve dnech velké stávky na počátku roku 1900 i během protestů po katastrofě na dole Svěží štěstí, při níž zahynulo 58 horníků.

V roce 1903 byl na I. sjezdu Unie horníků rakouských ve štýrském Lubně zvolen jejím I. místopředsedou. V Duchcově působil až do roku 1906, kdy jej starší přítel Petr Cingr pozval na Ostravsko. Tam se „Franta z Duchcova“, jak mu říkali, okamžitě pustil do práce v odborovém a družstevním i tělocvičném hnutí – již během prvních dvou letech spoluzakládal dvaadvacet Dělnických tělocvičných jednot. V době po roce 1910, kdy se odborové hnutí horníků rozdělovalo na centralisty a autonomisty, zůstal i s Cingrem věrný Unii horníků. V této době převzal redakci časopisu Na zdar, kterou vedl několik dalších let. Po vypuknutí 1. světové války zůstali s Cingrem na všechno sami, ale podařilo se jim udržet odborovou organizaci s 2000 členy. Na konci války se těšil z porážky Rakouska, ale vznik republiky mohl již sledovat jen ze svého lůžka. Po těžké nemoci zemřel František Riegl v Ostravě dne 1. března 1919.

František Riegl se oženil s Marii, o které nic nevíme. František a marie měli čtyři dcery a jednoho syna. Anna (*22.1.1890, +6.8.1970 ) byla matkou Mirka.
Z vyprávění vím, že stařenka Marie po smrti svého muže Františka bydlela v Moravské Ostravě na Schubertové ulici, naproti tiskárny Eduarda Riedla.