Čtyři příbuzné rody mají společné části erbu. Jsou to Lapáčkové
ze Rzawe, Sádlové z Vrážného Vítové ze Rzawe a Chrtové ze
Rtína. Vyobrazený erb rodu Zrzavých z Krucenburku navazuje na historické posloupnosti všech čtyř zmiňovaných
rodů, a to v přesvědčení, že Rod Zrzavých je přímým pokračovatelem rodu Jana Lapaczka z Rzawy respektive Jindřicha
Lapaczka z Dobronic.
Zde je rozrod Jana Lapaczka
ze Rzawe.
Paní Jana Moravcová (*1933) rozená Zrzavá - prababička naší vnučky Valerie je potomkem tohoto významného rodu. A proto,
ač je to k nevíře, Valerie Riedlová má svůj erb - erb rodu Zrzavých.
Zde jsou předci Valerie.
Lapáčkové ze Rzawe jsou starým českým vladyckým rodem, koncem 17.století
povýšeným do stavu svobodných pánů, který pocházel z Táborska.
V erbu stříbyacute; štít měl pokosem červený pás, v klenotu seděl důstojně na
polštářku chrt.
Původním sídlem rodu byla ves Rzavá (Rzawa) a na počátku 16. století byl Jan
Lapaczek berníkem Bechyňského kraje a držel severně od Tábora Červené záhoří,
které si jeho synové Jan a Jiřík nechali zapsat roku 1546 do zemských desek. Jan získal
rovněž nedaleké Chotoviny, jeho příbuzný Jindřich držel Dobronice u Chýnova, přikoupil
Bezděčín a vystavěl tu tvrz. Roku 1588 se jeho šest synů o majetek rozdělilo.
Sádlové z Vrážného je rovněž jméno starého českého vladyckého
rodu, jenž patřil k rozrodu jihočeských vladyků.
A ti všichni měli v klenotu chrta, který tady v poklidu seděl na polštářku. Stříbrný
štím měl kosmý červený pás. Symbol lovu, chrt, byl však ještě mimo zmiňovaných
zpřízněných rodech i u dalších vladyckých rodů, především v jižních Čechách
avšak méně známých.
V době rozkvětu rodu v 16. století drželi Sádlové Liderovice, Kočín, Hlinice, Jedlany,
Radíč, Vrážné
a Hliňany.
Vítové ze Rzawe jsou starou českou vladyckou rodinou, v druhé polovině 17. století
do stavu svobodných pánů, která pocházela z Táborska.
Stříbrný štít rodového erbu měl kosmý červený pás, v
klenotu pak seděl na zlatém polštářku chrt.
Půvosním sídlem rodu byla ves Rzavá (Rzawa), kde se vyskytuje předek rodu Vít
(Víta) již koncem 14. století a toto jméno se později stalo rodovým. Vít byl
od roku 1414 choustnickým purkrabím, jeho syn Mikuláš zastával stejný úřad
na Zvíkově. Druhý syn Lipolt rovněž na Zvíkově a od roku 1446 potom v Dobronicích.
Třetí bratr Vít byl purkrabím na Choustníku.
Ve druhé polovině 15. století se rod Vítů velmi rozrostl a měl své statky v
několika větvích i odnožích.Jindřich držel Želeč, Zdeněk byl hetmanem v Jindřichově Hradci,
další rodová větev držela Stádlec.
Rod měl po celou svoji existenci mnoho statků, např. Hrad Dobronice, Dub, Dobřejovice, Houžnou, Meznou,
Opařany Pacov a další.Bohuslavův syn Mikoláš Aleš (Bohuslav byl hejtmanem Bechyňského kraje)
byl v roce 1652 povýšen do stavu svobodných pánů. Zastával úřad
pražského malostranského hejtmana, hejtmana Bechyňského kraje a od roku 1658 byl hejtmanem
Nového Města pražského.
Chrtové ze Rtína je jméno starého českého vladyckého rodu, jenž patřl k
rozrodu jihočeských vladyků.
Ti měli v klenotu chrta, který tu v poklidu seděl na polštářku. Stříbrný štít měl
pokosem červený pruh.
První zmínky o rodu se objevují koncem 15. století, v souvislosti s Bohuslavem
CH z R, a to díky jeho sporu s měšťany z Nového města. Tetno Bohuslav zastával významné
funkce v Království českém. Byl hejtmanem na Hluboké, Kolíně, mí
stopurkrabě Pražského hradu. Jáchym Ch z R byl hejtmanek císařského vojska, jeho
příbuzný Jan Lipolt byl postupně císařským radou, zemským soudcem a
místodržitelem Království českého.
Citace profesora Hermana Zerzavého, historika a badatele z Vídně (jehož praděd František se narodil *1750 v Krucenburku čp.31):
My Zerzawy (ze Rzavého) jsme potomky prastarého českomoravského rodu rytířského,
který jak je písemně doloženo sehrál významnou roli ve 14. století v
jihozápadní Moravě (jižně od Jihlavy) ve středních Čechách a ve „Zlaté
Praze“ na Vyšehradě. Chval ze Rzavého jako „králův milec“ českého krále Václava IV.
Můj 10 předek Jan Lapaczek ze Rzawy narozen roku 1569 v Dobronicích jihozápadně od Tábora,
zemřel v roce 1634 v Krakově. Uprchl v náboženských zmatcích třicetileté války
v roce 1622 se svou rodinou do Polska. Teprve po válce se vrátil jeho syn a vnuk Martin přes
Valetzov nad Labem, faru Konárovice zpět do Čech a odtud jeli se zastávkami do Krucenburku.
Náš rod se nazýval od počátku 14. století podle vsi a rezavé barvy
tvrze Rzawy u Tábora.