Od erbů spřízněných jihočeských vladyků k erbu rodu Zrzavých

Čtyři příbuzné rody mají společné části erbu. Jsou to Lapáčkové ze Rzawe, Sádlové z Vrážného Vítové ze Rzawe a Chrtové ze Rtína. Vyobrazený erb rodu Zrzavých z Krucenburku navazuje na historické posloupnosti všech čtyř zmiňovaných rodů, a to v přesvědčení, že Rod Zrzavých je přímým pokračovatelem rodu Jana Lapaczka z Rzawy respektive Jindřicha Lapaczka z Dobronic. Zde je rozrod Jana Lapaczka ze Rzawe.
Paní Jana Moravcová (*1933) rozená Zrzavá - prababička naší vnučky Valerie je potomkem tohoto významného rodu. A proto, ač je to k nevíře, Valerie Riedlová má svůj erb - erb rodu Zrzavých. Zde jsou předci Valerie.

Lapaczek ze Rzawe

Lapáčkové ze Rzawe jsou starým českým vladyckým rodem, koncem 17.století povýšeným do stavu svobodných pánů, který pocházel z Táborska.
V erbu stříbyacute; štít měl pokosem červený pás, v klenotu seděl důstojně na polštářku chrt.
Původním sídlem rodu byla ves Rzavá (Rzawa) a na počátku 16. století byl Jan Lapaczek berníkem Bechyňského kraje a držel severně od Tábora Červené záhoří, které si jeho synové Jan a Jiřík nechali zapsat roku 1546 do zemských desek. Jan získal rovněž nedaleké Chotoviny, jeho příbuzný Jindřich držel Dobronice u Chýnova, přikoupil Bezděčín a vystavěl tu tvrz. Roku 1588 se jeho šest synů o majetek rozdělilo.

Sádlové z Vrážného

Sádlové z Vrážného je rovněž jméno starého českého vladyckého rodu, jenž patřil k rozrodu jihočeských vladyků.
A ti všichni měli v klenotu chrta, který tady v poklidu seděl na polštářku. Stříbrný štím měl kosmý červený pás. Symbol lovu, chrt, byl však ještě mimo zmiňovaných zpřízněných rodech i u dalších vladyckých rodů, především v jižních Čechách avšak méně známých.
V době rozkvětu rodu v 16. století drželi Sádlové Liderovice, Kočín, Hlinice, Jedlany, Radíč, Vrážné a Hliňany.

Vítové ze Rzawe

Vítové ze Rzawe jsou starou českou vladyckou rodinou, v druhé polovině 17. století do stavu svobodných pánů, která pocházela z Táborska.
Stříbrný štít rodového erbu měl kosmý červený pás, v klenotu pak seděl na zlatém polštářku chrt.
Půvosním sídlem rodu byla ves Rzavá (Rzawa), kde se vyskytuje předek rodu Vít (Víta) již koncem 14. století a toto jméno se později stalo rodovým. Vít byl od roku 1414 choustnickým purkrabím, jeho syn Mikuláš zastával stejný úřad na Zvíkově. Druhý syn Lipolt rovněž na Zvíkově a od roku 1446 potom v Dobronicích. Třetí bratr Vít byl purkrabím na Choustníku.
Ve druhé polovině 15. století se rod Vítů velmi rozrostl a měl své statky v několika větvích i odnožích.Jindřich držel Želeč, Zdeněk byl hetmanem v Jindřichově Hradci, další rodová větev držela Stádlec.
Rod měl po celou svoji existenci mnoho statků, např. Hrad Dobronice, Dub, Dobřejovice, Houžnou, Meznou, Opařany Pacov a další.Bohuslavův syn Mikoláš Aleš (Bohuslav byl hejtmanem Bechyňského kraje) byl v roce 1652 povýšen do stavu svobodných pánů. Zastával úřad pražského malostranského hejtmana, hejtmana Bechyňského kraje a od roku 1658 byl hejtmanem Nového Města pražského.

Chrtové ze Rtína

Chrtové ze Rtína je jméno starého českého vladyckého rodu, jenž patřl k rozrodu jihočeských vladyků.
Ti měli v klenotu chrta, který tu v poklidu seděl na polštářku. Stříbrný štít měl pokosem červený pruh.
První zmínky o rodu se objevují koncem 15. století, v souvislosti s Bohuslavem CH z R, a to díky jeho sporu s měšťany z Nového města. Tetno Bohuslav zastával významné funkce v Království českém. Byl hejtmanem na Hluboké, Kolíně, mí stopurkrabě Pražského hradu. Jáchym Ch z R byl hejtmanek císařského vojska, jeho příbuzný Jan Lipolt byl postupně císařským radou, zemským soudcem a místodržitelem Království českého.

Hle zde se stkví nově zrozený
"erb rodu Zrzavých"

Citace profesora Hermana Zerzavého, historika a badatele z Vídně (jehož praděd František se narodil *1750 v Krucenburku čp.31):

My Zerzawy (ze Rzavého) jsme potomky prastarého českomoravského rodu rytířského, který jak je písemně doloženo sehrál významnou roli ve 14. století v jihozápadní Moravě (jižně od Jihlavy) ve středních Čechách a ve „Zlaté Praze“ na Vyšehradě. Chval ze Rzavého jako „králův milec“ českého krále Václava IV.
Můj 10 předek Jan Lapaczek ze Rzawy narozen roku 1569 v Dobronicích jihozápadně od Tábora, zemřel v roce 1634 v Krakově. Uprchl v náboženských zmatcích třicetileté války v roce 1622 se svou rodinou do Polska. Teprve po válce se vrátil jeho syn a vnuk Martin přes Valetzov nad Labem, faru Konárovice zpět do Čech a odtud jeli se zastávkami do Krucenburku.
Náš rod se nazýval od počátku 14. století podle vsi a rezavé barvy tvrze Rzawy u Tábora.